Od okamžiku, kdy opustili hradní podzemí, uplynuly čtyři dny.
Mezitím se v hospodě U slimáka stihli natolik zabydlet, že v okamžiku, kdy to vypadalo, že nastane čas vyrazit dál, si nejeden z nich nostalgicky povzdechl.
S hostinským se vyrovnali, zaplatíc útratu za vše co vypili a snědli, ubezpečujíc jej, že budou jeho služby všude vychvalovat a vřele doporučovat.
Vyšli před hospodu.
Všude venku ležely hromady čerstvě napadaného bělostného sněhu, od něhož se odrážely sluneční paprsky a blyštěly se, až oči přecházely.
"No, to je pěkný nadělení," utrousil zamyšleně Jörm.
"V tomhle se tedy šlapat nedá," pohlédl kriticky na zapadanou cestu směrem do Ife. Jen s velkou dávkou fantazie si představili cestu, která se teď skrývala pod hlubokým sněhem.
"Hmm, to je tedy skutečně problém," odtušil Cuthbert. "Co teď?" obrátil se na ostatní.
"No, skrz tyhle závěje koně nedostaneme," pronesl Rogon zamyšleně, "to ani náhodou," dodal ještě, hledíc na cestu na jih..
"Ehm", odkašlal si hostinský, který před chvílí vyšel ze dveří a teď jakoby nezúčastněně sledoval jejich rozhovor,
"Jestli bych mohl být nápomocen radou," ozval se nyní v nastalém tichu, "tak by tady bylo jedno řešení," významně se odmlčel, pohled upřený na přítomné.
"A to?" optal se opatrně Erik.
"Po řece," pokračoval hostinský v líčení dalších potencionálních možností.
"Jenže," zamyšleně se odmlčel, "má to háček.
"A to?" vypadlo téměř současně ze všech přítomných, visících na hostinském očima, očekávajíc nějakou komplikaci.
"Řeka je uprostřed toku splavná, to jo. Ale je to nejistý," dodal ještě tajemně.
"Poslyšte, pane hostinský," vložil se do debaty Erik, "přestaňte nás napínat a pokud opravdu víte o nějaké možnosti, sem s ní," rozhořčeně vyhrknul.
"Jen klid, Eriku, však se to dozvíme, jen trpělivost," vložil se vyrovnaným hlasem do rozhovoru Cuthbert.
Hostinský překvapeně zamrkal a pak pokračoval: "je to prostě nejisté, nic vážnějšího v tom nehledejte. Všichni obchodníci, kteří odjeli na svátky do Elšumy, by se měli někdy okolo Nového roku, což bude za pár dní, vracet zpět.
Ale znáte to, je to verbež kupecká a odhadnout, jestli to tak bude nebo ne," významně se odmlčel.
A potom, i když z Elšumy vyjedou, ještě nemáme jistotu, že tady zastaví. Jednak se jim to nemusí povést, neboť jak jste si asi všimli, není u řeky pořádné přístavní molo a jednak nejsme nijak důležitou zastávkou.
Víte, naše víska je sice krásná a zajímavá, ale spíš pro nás místní. Pro lidi zvenku není ničím zvlášť významná.
Takže, řekl bych, že pokud by tady ta loď zastavila, byl by to takový malý zázrak," odmlčel se.
"Takže je to docela na houby, že jo," téměř vybuchnul rozhořčený Erik.
"Takovýho času vás tady posloucháme místo toho, abychom dělali něco užitečnějšího a nakonec se dozvíme, že to vlastně k ničemu není," rozčileně prskal.
"Eriku, uklidni se, neukvapuj se," snažil se zklidnit houstnoucí atmosféru Cuthbert. "Pan hostinský nám chtěl přece jenom trochu pomoct. Probereme to v klidu, bez emocí a uvidíš, že se určitě nějakého řešení dobereme," dodal ještě.
Erik po něm hodil rozezleným pohledem a ucedil skrze zuby: "ty si pořád hraješ na takovýho diplomata, viď Cuthberte. A co zázraky, to je přece taky tvoje parketa, ne?" kousavě pronesl.
"Tak, co kdyby si trochu zapracoval místo těch věčnech řečí a domluvil u toho svýho Tiamata, nebo jak se jmenuje, aby ta zatracená loď dorazila," vyštěknul ještě a skončil svoje láteření.
Cuthbert si odkašlal do hrobového ticha, které nastalo a pronesl ledově klidným hlasem: "nezkoušej mou trpělivost přespříliš, Eriku, mohl bys být překvapen."
"A co kdybych zaletěla do Elšumy a domluvila s posádkou potencionální lodi, aby nám tu zastavili. Co vy na to?" snažila se přispět ke zklidnění atmosféry Kitiara. Dneska je čtyřiadvacátého, za dva dny bych mohla být zpátky. A jestli ta loď má vyjet na Novej rok, mohlo by se to akorát stihnout.
"Špatnej nápad to Kitiaro není," ozval se Cuthbert. "Jenom jestli to není nad tvoje možnosti."
Na chvíli se odmlčela a pak se začala připravovat na cestu, nekomentujíc Cuthbertovu poznámku. Odešla si mlčky pro věci.
"Mohli byste si najmout i rybářskou loď," ozval se v ten okamžik hostinský.
"I to by stálo za úvahu," ozval se Rogon.
"Každopádně větší loď je větší loď a tím pádem i větší pohodlí, že?" dodal Cuthbert.
Zkusme tedy nejdříve vyslat Kitiaru na průzkum a pak uvidíme."
Ta se mezitím objevila s koštětem připravena na cestu.
Domluvili ještě nějaké podrobnosti, rozloučili se a Kitiara vylétla. Za chvíli jim zmizela z dohledu.
Jurika ještě chvíli stála před hospodou a dívala se za právě odlétivší Kitiarou.
"Ona to zvládne," šeptnul Erik procházející okolo ní a vzal ji okolo ramen.
Zašli za ostatními zpátky do hospody.